Střípky z Hell Energy Tripu aneb co všechno jsme tenkrát provedli
V zásobě všech možných reportů ze společné akce, při které vyrazila parta sběratelů a bláznů do energy drinků na návštěvu maďarské továrny na Hell, nám zbývá ještě něco. Někde máme videa, ale k těm se asi ani po roce pořádně nedokopeme. Jake má ovšem v poznámkách několik střípků, které se sice netýkají jen energiťáků, přesto stojí za to. A jelikož je vánoční novinkové sucho, tak se je rozhodl vytáhnout ze svého tajného šuplíku.
Cesta to tenkrát byla dlouhá, ve čtvrtek brzy ráno vyrážel Jake se svým vozem a posádkou Kali, Brácha a Tom do Brna, kde se již pomalu formovala posádka Primeryho vozu s Hanisem, Davem a Kefou. Na dálnici pak Jake ujížděl i když nechtěl a tak přešel na ofenzivní jízdu v podobě „Tak jeď Primery, jeď“. Jenže když už se Ota konečně dostal na úroveň, Jake lehce pošolíchal plyn a byl zase v čudu. Opakovalo se to několikrát, natáčelo se, ukazovaly se petky Fakeera i praví fakáči, až si Primery na zastávce v Maďarsku postěžoval, že mu od mého vozu letící kamínek udělal nepěknou hvězdu na předním okně. Primery, jak to vůbec tenkrát dopadlo?
To už jsme byli skoro v Budapešti, kde Jake donutil druhé vozidlo porušit pár předpisů kvůli tomu, že ke krámu nevedla žádná přímá odbočka a nakonec stejně zaparkoval o parkoviště vedle. U další zastávky jsme se vydali na procházku po místních malých obchůdcích, kde člověk sežene hromady jinak nesehnatelných plechovek. A zažívaly se nechutné krádeže přímo před očima! Když totiž byl k dispozici jen jediný kus, který neměl skoro nikdo z nás, tak se to rvalo. Do toho navíc začal David neustále prudit s tím, že má hlad. My zase, že není čas, ať si koupí něco do ruky. Když si konečně něco koupil, už jsme byli zpátky v obchoďáku a zasedli k mekáči, což ho samozřejmě dokázalo jen ještě víc vytočit. A naše záda řvaly, že už ty těžký baťohy neponesou.
To už bylo po všech nákupech v Bratislavě + Budapešti a spolu se sponzoringem od Fakeera a MTN Dew seděly obě auta doslova „na prdeli“, když jsme chtěli vyjet z podzemního parkoviště a … prostě to nešlo! Ty šipky byly prostě nakreslený v maďarštině a tak jsme objeli celý parkoviště dokola asi 3× Ještě jedno OC, vyjíždíme na střechu a Jake hlásí „Aha, Árkád, vypadá to tu jak v Praze – Arkády Pankrác“ načež Kali reaguje slovy „Proč mám pocit, že už jsem tu někdy byl?“. Mlátíme se smíchy. Jenže to už začíná být docela pozdě a do Košic ještě cesta daleká. Míjíme Hell továrnu, kam zítra zavítáme a u hranic volá slovenské číslo. Z Hellu si ověřují, jestli vůbec dorazíme na penzion. Je docela pozdě a čekají nás s večeří. Jake se těší na pivko… Nefiltrovaný!
Vše se stíhá, ale už je docela pozdě. Penzion je plný skoro jen nás a tak se srážíme na největším pokoji, kde kluci v minibaru právě objevili RB Soundclash a řvou radostí. Jdeme testovat Monster Muscly, v té době nový artikl, který má v ČR jen Tom a chce se o něj podělit. Natáčíme na kameru, ale „chutí“ Musclů jsme tak zaskočeni, že z recenze prostě nic není. I ty tři malý panáky tří různých Muscle stačily k tomu, že se Jake okamžitě zvedl a maže na půl hoďky na záchod. Pro něj to jediné, k čemu jsou Muscly dobré. Pokec, výměny, dorovnání dluhů, jdeme spát. Ráno nás čeká brzká snídaně, návštěva Hellu a pak dlouhá cesta domů.
Únava a představa dalších dlouhých hodin za volantem jakoby nefungovala na řidiče. Jake s Primerym na stejném pokoji prostě ne a ne usnout a tak si povídají do dlouhých nočních hodin. No spíš ranních a jestli jsme nakonec spali necelé 3 hoďky, tak přeháníme. Ostatní hezky dorůžova a my celý den usínáme. Exkurze je za námi (reportáže najdete tady a taky tady) a hurá domů. Auta přetížená ještě víc a Slovensko nám začíná vysvětlovat obsah svojí hymny. Ano, nad tatrou se blýská, díky provazům vody zas občas není vidět silnice pod koly vozů. Doma jsme pozdě, Brno po 9, Praha v 11, Toma ještě vezou rodiče k Liberci. Dva dny v zátahu kvůli chvilce v nejmodernější továrně na energy drinky stály prostě za to. Hellu za tuto možnost, i ubytování, ještě jednou děkujeme a jim, i všem ostatním, přejeme šťastné, veselé, klidné a energetické Vánoce!
Komentáře
Super! :D
Pecka článek! Miluju tyhle příběhy ze zákulisí! :D
Hezký svátky!
Jaku, 2mesice jsem jezdil s prosklim sklem, pak jsem napsal me pojistovne Uniqua, ktera zacala vse vyrizovat. Do tydne dojel k baraku borec, co to zadelal sajraitem, za hodinu opraveno! Nezaplatil jsem ani korunu, takze diky pojistovno (a zaroven i doporucuji), protoze oprava bez pojisteni by byla 2119kc a to nebyla vymena skla!!
Jinak bezva clanek, moc sem si to tam uzil. Diky Jaku za pozvani :D
[3] Primery energy drinks: Ještě že jsem měl poznámky (no spíš 7 bodů o 2 slovech) v šuplíku, jinak by článek nikdy nebyl po takový době
Uniqa je dobrá, mám taky. Zadělání sajrajtem slyšim poprvé, a ještě ze by přijel. Pěkný. Bylo k něčemu, že jsme to zalepili?
[4] Jake: Blbe jsem se vyjazdril, bylo to oprava autoskla metodou scelování (hmotu jako sklo nalijou na prasklinu a vse je jako nove). Firma AGC, prijedou az domu a za hodinku jsou pryc. Fakt parada A rikal me „super ze jsem to zalepil“, nemusel nic extra cistit a prasklina se nezvetsila. Aspon ze si to mel u sebe Jaku, sice blba nalepka, ale asi me zachranila od vymeny celeho skla
[5] Primery energy drinks: Sem rád že aspoň ta nálepka pomohla, já mam na Octavce 2 hvězdičky se kterejma jsem to už koupil (zbytek auta byl moc dobrej na to, abych řešil tohle). Naštěstí ne v zornym poli, ale stejně mě štvou. Kvůli nezalepení už je to holt na výměnu, no. Ale ono to sklo po 10 letech stejně je takový „vypálený“, tudíž jízda proti ostrýmu slunci je jak jízda s totálně zasranym oknem proti slunci. Nic zábavnýho
Ne, to s tím, že sem měl hlad sis prostě nemohl odpustit, že… -,– :DD